Rok na Strahově

Je tou již rok co jsem se z nějakého důvodu ( náhodný generátor na SÚZ :-) ) ocitl na Strahovských kolejích. Je to krátká a doba a tak si stále ještě pamatuji všechna ta překvapení, která mě mírně, někdy možná trochu víc, rozhodila. Jistě na některé zapomenu, ale to se hold už stává:

• Hned první den na koleji jsem se střet s jednou slečnou při cestě ke dveřím od koupelny a toalet. Toto je hodně zásadní věc pro všechny nově příchozí na Strahov. Za společné koupelny se považují doslova společné koupelny. V ten den jsme si se slečnou vyměnili překvapený výraz, když já jsem šel ke dveřím s nápisem muži a ona ke dveřím s nápisem ženy, bohužel ve skutečnosti se jednalo o jedny dveře, které měli z každé své strany jiný text.
• V každém z nás se skrývá kuchař a tak se na Strahově každý snaží něco upéct. Pozor ovšem na přitažlivost internetu. Buchta, kterou v troubě zapomenete několik hodin skončí v podobě uhlí a způsobí velký smrad. Následné větrání pak může mít za následek, že okno samo od sebe vypadne :-) viz video v mém videoblogu.
• Dojíždění do Dejvic v sobě skrývá ze začátku roku drobné úskalí v podobě plných autobusů. Prvotní touha všech studentů chodit pečlivě na všechny přednášky brzy opadne a tak po dvou třech týdnech téměř vymizí to že pojedete až několikátým autobusem v pořadí protože do těch prvních se prostě již nevejdete.
• Hlídaná vrátnice. Na to pozor, vstup na Strahovské koleje je pod "velmi přísným" dohledem. Skutečnost je ovšem taková, že s vámi dovnitř může vejít celá fotbalová jedenáctka a nikdo si toho ani nevšimne :-)
• Pozor také na zimní období. Zahřátí Strahovských kotlů pravděpodobně trvá nějakou tu chvíli a tak mezi prvními mrazy a teplým topením uplyne nějaký ten týden hůře i měsíc. Proto redukci na topení nechte rovnou nastavenou na stupni 5.
• Strahovská fotbalová liga se hraje za každého počasí a pohled na zasněžené hřiště s hráči nabízí velmi atraktivní podívanou, kterou si jistě nenechte hlavně během sněhové kalamity ujít.
• Poslední velké překvapení jsem zažil u dveří "kolejbáby". Nově příchozí student společně se svým otcem mě a slečnu, která stála za mnou ve frontě, velice pobavili. Jeho věta: ,,A to tady ti lidé vážně bydlí." věštila začátek zajímavého rozhovoru na téma Strahovský pokoj. Mladík se jevil jako zdatný kutil a tak nezůstalo u pouhého vymalování pokoje. Jeho nápad na vyhození všech věcí z pokoje byl "kolejbábou" hned zamítnut. Stejně jako upozornění ať se ani neopováží sundat poličku na zdi, protože by hrozilo že spadne polička ve vedlejším pokoji.